第03版:faenzcieng ndei
3上一版  下一版4
 
Gai Maenzfaex
版面导航     
3上一期  下一期4
新闻搜索:  
2025年9月24日 放大 缩小 默认        

Gai Maenzfaex

□Ya Yizfaz sij Veiz Gozli hoiz
 

Baezneix dwg gou, baezlaeng couh lwnz daengz daegnuengx, ndigah, yawjraen dou baema, de dwg boux ceiq angq haenx, de ngiengx gyaeuj coh sang, lumj boux cansw dwkhingz ciengq nei. Daeggo bang cing max, daxmeh cing daegnuengx, gou gaen laeng daxboh byaij, riengz gij sing roeggyaeujmeuz heuhraez, dauqdaej byaij daengz ranz lo.

Roek

Sam ngoenz gvaqlaeng, youh dauq dwg ngoenzhaw ndaw yangh Yezlij, daxboh senqcaeux couh hwnqmbonq lo, de naeuz itdingh aeu ceiq vaiq ganj daengz gwnz haw, ceng sing aen diegvih ndei ndeu. Baezneix daj ranz hwnjdin, ngamq doz song daeh maenzfaex, yienznaeuz lij aeu bae ranz bohnax doz song daeh baezgonq lw haenx. Daxboh naeuz, baezneix de gag bae couh ndaej lo, daegnuengx hix mbouj ndaej riengz bae. Daxmeh goqdaengz geij duzmou ndaw ranz, lij miz duzvaiz、duzgaeq dem, hix couh haengjdingh daxboh baenzneix naeuz lo.

Ngoenzneix gig nanzgvaq, dou cungj ngawz mbwn laep vaiq di. Daegnuengx engq dwg nanzgvaq daengz daej bae, lij damzmbedmbed gangjnaeuz bouxlaux mingzmingz ndaej han gvaq, baenzlawz gangjvah mbouj suenqsoq ne. Daxmeh bouxdog nyaengq gwnz nyaengq laj, dou sam lwgnyez bang mbouj ndaej gijmaz, cix youq bak douhung loengh naedrin guhcaemz. Gwn ngaiz le, daxmeh naeuz dou, caj ndit ciuq gvaq mbaek lae daih’it bak douhung, cix bae henz daemzhung deq daxboh.

Dou dingq le angq raixcaix, muengz buet daengz bak douhung, yungh gyoqfeiz veh ngaeuzndit. Gvaq mbouj geij nanz, youq gwnz benj daengngoenz byaij gvaq haenx, ce miz haujlai diuz sienqsoh ndaem, daj mbaek lae ceiq sang rangh iet coh mbaek daemq bae. Mwh ndit doeksat ciuq daengz mbaek lae daih- it, dou sikhaek buet bae naeuz daxmeh. Daxmeh riu naeuz, baenzneix sou cix bae ba.

Raemx ndaw daemz rimruengrueng, diuz mieng yinxraemx lij mboujduenh nyoengx ok raemxmboq. Dou yaep ndeu naengh henz mieng, yaep ndeu ndwn yawj bae gyae. Daxmeh seiz mbouj seiz caeuq dou gangjvah, mboujgvaq dwg “gaenx mbouj fouq hix imq, gik mbouj dai hix iek”“youz gyu ok byaek hom, faexgyaengh lienh vunzraeh”doengh gij vah neix, yienzhaeuh daj beijlaeh, dawz gij vunz gij saeh dieggyawj dieggyae roxnaeuz dingq bouxgeq cienz roengzdaeuj haenx cungj gangj liux gangj sat, doeklaeng naeuz dou nyi, aeu gaenx hag, aeu ndeindei doegsaw, aeu byaij ok lueg byahung neix, mbouj aeu nyapnyuk youq gex lueg gex bya neix cod ciuh vunz. Gij vah daxmeh dou baenzlawz dingq ndaej haeujbae geijlai, de gag gangj gag naeuz, dou gag muengh daxboh vaiqdi dauqma.

Geu ndit ceiq laeng siurwi, daxboh couh med haeuj da dou lo. Caeuq baezgonq ganj haw doxbeij, de mbatneix dauqma suenq caeux lo. Dou sien dingq daengz gij sing gingxmax, riengzlaeng cix yawjraen daxboh daj gyaeuj roen iq okdaeuj. Fwngz de cing max, yamqdin mbouj gaenj mbouj menh, gadog gag byaij lumj bouxgyazgwz liux, gwnz laeng duzmax cij lw gag anmax le.

Raen daengz neix, dou couh buet bae got daxboh, youh lumhlumh gyaeuj duzmax. Daxboh rox dou naemj gijmaz, riurumrum iet fwngz iu daeh gwnz anmax roengzdaeuj, ndaw neix dwg seiq saenj youzdiuz caeuq seiq aen makbingzgoj. Dou doxyawj mbat ndeu, riengjret deq aen daeh byaij coh doiqnaj daxmeh, hawj de faen. Dou cungj gwn angq dangqmaz, roxnyinh caj daengx ngoenz cungj dij ndaej. Daegnuengx vei baenz ngoenz le, youq seizneix hix ndei liux lo. Caiq gangj daengz daxboh baenzlawz gai maenzfaex, gyaqcienz baenzlawz yiengh, gai ndaej geijlai cienz, dou di ndeu mbouj yaek rox, gij saeh neix dwg saeh bouxlaux.

Lij dwg daeggo cing max, daxmeh cing daegnuengx, daxboh cing gou. Roegboemhbouz caengz heuhraez, haujlai ranzvunz gwnz vax hoenzngeungeu, gaeq haen henzrwz, seizneix mbwn langhlup gyaeundei, mbouj laiyawz saekdi. Hwnz neix, gou ninz ndaej gig caem, lij baenqhwnz bae, hainduj dwg raen maenzfaex baenz saenj saekaeujnding, doeklaeng cix raen haujlai haujlai faenj、 makbingzgoj、youzdiuz, yienghyiengh cungj angqyangz riengjret mbin coh gou……

Baez yaep da couh gvaqbae samcib bi lo. Samcib bi neix youh gyae youh nanz, naemj daeuj cix lumj bazhwnz gaeuq ndeu, cuengq gwnz lizsij gyaeraez bae laemxlamh cix rwi. 2023 nienz 12 nyied 20 hauh, gausuk goengloh Gveiyangz daengz Bwzhaij (duenhroen Denhngoz daengz Bahmaj) cingqhangq doeng ci, aen souhfeican Bohyez ngamj laebhwnq youq Vujyinzdung. Diuzroen iqet boengzmbwt dapdoz maenzfaex caeuq maqmuengh haenx, hix bienq maenh bienq ndei, bienqbaenz diuz roenbwzyouz gvangqyubyub bingzrwdrwd ndeu, daj Vujyinzdung ietrangh coh aen haw Yezlij. Doengh gij ci dabah、ci iq daj gausuk goengloh hai roengzdaeuj, doxcab baenz yiet baenz yangx, youq benq dieg moqsaksak neix gikhwnj raq rumz ndeu.

Daxboh roekcib lai bi lo, de ciengzseiz dinghdingh naengh youq bak douhung, yawj aen ci dangqnaj nyoenx bae nyoenx dauq, gij yiengh nyaeuq gwnz naj caeuq gij naengnoh geq de, gig lumj maenzfaex ngamq gangq hawq nei, gojgaeq gaeuq gwnz naj daxboh geq mbouj liux、 gangj mbouj caenh.

(5 sat)

这次是我,下次就轮到弟弟了,所以,看到我们,最开心的就是他。他高昂着头,好像凯旋的战士。哥哥帮忙牵马,母亲牵着弟弟,我跟在父亲身后,伴着猫头鹰撕裂的嗷叫声,终于回到了家。

三天后又是月里乡的圩日,父亲早早地起来了,他说一定要尽快赶到街上,争取抢个好位置。这次从家里出发,只驮了两袋木薯,毕竟还要到舅舅家载上原先的两袋。父亲说,这次他自己去就行,弟弟也不能跟去。母亲顾及家里的几头猪,还有牛、鸡,也就默许了父亲的决定。

这一天特别难熬,我们都期盼着天快些黑。弟弟更是难过到哭,还嘟囔说大人明明答应过的,说话不算数。母亲一个人忙里忙外,我们帮不上什么忙,就在大门口玩石子,玩腻了又去大河沟找石子。中午饭后,母亲跟我们说,等太阳光过大门口第一步楼梯,就去大水塘等父亲。

我们听后异常兴奋,忙跑到大门口,用火炭在阳光明暗交界处画线。过不多久,太阳光走过的木板上,留下了无数条黑黑的直线,从楼梯的最高处向低处不断延伸。当阳光终于抵近第一步楼梯时,我们立即向母亲报告。母亲笑笑说,那就出发吧。

大水塘里的水装得满满的,引水渠仍不断涌来清凉的山泉。我们一会儿坐在引水渠边沿,一会儿站起来向远处眺望。母亲不时跟我们说话,无非是“勤不富也饱,懒不死也饿”“油盐出好菜,棍棒出好人”之类的话,然后举例,把远的近的或听老人传下来的人和事都说上一遍,最后告诉我们要勤快,要好好读书,要走出大山,不要窝在这山沟沟一辈子。母亲的话我们哪里听得进去多少,她说她的,我们只盼着父亲快些回来。

父亲是伴着最后一抹夕阳出现在我们视线中的。比起上一次赶集,他这次回来算早了。我们先是听到马的铃铛声,接着看到父亲从小路尽头冒出来。他牵着马,脚步不紧不慢,孤零零地像个侠客,马背上只剩下马鞍。

我们一路小跑冲过去,抱抱父亲,又摸摸马头。父亲知道我们的心思,笑眯眯地从马鞍上取下一袋东西,里面是四根油条和四个苹果。我们对望了一眼,迅速接过袋子走到母亲跟前让她分配。我们很满足地享用起来,觉得一天的等待都是值得的。弟弟一天的委屈,在这一刻也得到了和解。至于父亲是怎么卖木薯的,价钱怎么样,得多少钱,我们一点儿也不关心,那是大人们的事。

仍旧是哥哥牵马,母亲牵着弟弟,父亲牵着我。猫头鹰还没有嗷叫,很多家屋顶的瓦片上正冒着炊烟,“咯咯咯”的鸡叫声从耳边传来,苍茫的暮色恰到好处,一点儿也不多余。这一晚,我睡得很香,还做了梦,一开始是一条条深棕色的木薯,后来是许许多多的米粉、苹果、油条,它们正欢快地、不断地向我飞来……

一晃三十年过去了。这三十年悠悠岁月,仿佛一场旧梦,在历史的长河中转瞬即逝。2023年12月20日,贵阳至北海高速公路(天峨至巴马段)正式通车,坡月收费站恰好就设在武仁洞。那条曾经满载着木薯和希望的泥泞小路,也早已华丽转身,化作一条宽阔平坦的二级柏油路,从武仁洞向着月里街不断伸展。从高速公路驶下来的旅游大巴、小轿车交织成流,在这片焕然一新的土地上激起阵阵涟漪。

父亲六十多岁了,他时常静静地坐在大门口,看着眼前涌动的车辆,脸上的皱纹与深沉肤色,多像刚烤干的木薯啊,沉淀着诉不尽、道不完的旧日故事。

(完 原标题《卖木薯记》原载广西文学,汉文作者:夏益发,壮文翻译:韦国丽)

 
 
 
   
   
   


版权所有 广西民族报

联系电话:0771-5528076 5559552
传真:0771-5528087 电子邮箱:gxmzbw@163.com
地址:广西南宁市桂春路16号 邮政编码:530028
 

关闭